Připomínky k návrhu regulačního plánu Radslav (4.RP), obec Černá v Pošumaví, OV42, SO41 zveřejněnému od 21. 4. 2021 do 6. 5. 2021
Jméno: viz příloha
Adresa: viz příloha
Telefon: viz příloha
E-mail: viz příloha
Identifikace místa, kterého se připomínka týká:
RP zahrnuje plochy definované platným územním plánem jako plocha občanského vybavení – OV 42 a
plocha smíšená obytná – SO41. Řešené území je vymezeno místní komunikací, stávající zástavbou, lesem a vodní nádrží Lipno.
Text připomínky:
Níže uvedení vlastníci a uživatelé nemovitostí v Chatové oblasti Radslav a Jestřábí nesouhlasí se zněním RP v těchto bodech:
1) RP je v rozporu s územním plánem v bodě týkající odkanalizování. RP předpokládá, že odpadní vody budou nejprve čištěny v místní dočasné ČOV a následně napojeny na kanalizaci do ČOV v Černé v Pošumaví po jejím vybudování. Územní plán nepřipouští vybudování ČOV na severní straně Radslavi a rovnou ukládá napojení na stávající kanalizační systém obce. Ten však v dané lokalitě neexistuje. Dokud nebude vybudováno napojení kanalizace na kanalizační systém obce, nelze RP schválit, nebo v něm musí být výslovně uvedeno, že další postup při přípravě a realizaci staveb v dotčeném území musí navazovat teprve na vybudování kanalizační přípojky na stávající kanalizační systém obce.
2) V územním plánu je uvedeno, že regulační plán bude řešit napojení lokality na stávající vodovodní síť obce. V místě není žádná jednotná vodovodní síť, není možné napájet vodu z vrtů, neboť by to ohrozilo vydatnost stávajících vrtů majitelů chat. Dokud nebude vybudován vodovodní systém obce v lokalitě, nelze RP schválit, nebo v něm musí být výslovně uvedeno, že další postup při přípravě a realizaci staveb v dotčeném území musí navazovat teprve na vybudování vodovodního systému obce.
3) Pro rekreační centrum podobného charakteru není pro lokalitu dostatečná dopravní dostupnost, i za současné situace je jednoproudá úzká komunikace jak z Bližné, tak z Jestřábí zcela nevyhovující. Při nárůstu o stovky aut denně bude komunikace zcela neprůjezdná. RP řeší tento klíčový bod pouze vágně. Obec nedisponuje potřebnými pozemky pro vybudování dostatečně kapacitní komunikace. Dokud nebude vybudována kapacitní silnice, nelze RP schválit, nebo v něm musí být výslovně uvedeno, že další postup při přípravě a realizaci staveb v dotčeném území musí navazovat teprve na vybudování kapacitní silnice.
4) Kapacita pláží a míst ke koupání je v současné době naplněna na maximum, je nereálné zejména při vyšším stavu hladiny na Lipně umožnit klidné koupání pro dalších 500 osob. Zdá se jako účelové, že v rámci překládaného návrhu RP nejsou řešeny další části rekreačního komplexu, tedy území určené pro sport a rekreaci, které jsou pro naplnění účelu rekreačního centra zcela nezbytné. Požadujeme, aby byl RP zpracován pro celé území vymezené v územním plánu a aby investor doložil, že disponuje souhlasy nebo smlouvami s majiteli pozemků a loděnic o pronájmu a odprodeji, a doložit tím, že je schopen zajistit přístup stovek rekreantů k vodě. Jinak budou rekreanti navštěvovat stávající pláže na Radslavi a Jestřábí a nepřijatelně tak zhorší podmínky pro rekreaci současným vlastníkům nemovitostí.
5) V lokalitě je plánováno veřejné osvětlení, což zvýší světelný smog v oblasti, regulační plán tento aspekt vůbec nereflektuje. Požadujeme posouzení vlivu tohoto aspektu na majitele nejbližších nemovitostí.
6) V návrhu regulačního plánu jsou vysoké apartmánové budovy a hotel, to je v rozporu se zněním územního plánu. Požadujeme, aby plánované budovy odpovídaly charakteru chat v oblasti, kdy se jedná o nemovitosti maximálně s jedním patrem a podkrovím. Vybudováním hotelu územní plán neumožňuje.
7) Vytápění nemovitostí je navrženo pomocí tepelných čerpadel, ty využívají vrty, které mohou negativně ovlivnit vrty současných majitelů chat, regulační plán tento aspekt vůbec nereflektuje. Požadujeme posouzení tohoto aspektu.
8) V zátoce mezi Radslaví a Jestřábím se nachází vodní zdroj, podél potoka je rozsáhlý mokřad a lužní les a zátoka zarostlá rákosím poskytuje možnosti pro hnízdění vodních ptáků, a dále se zde vyskytují chráněné druhy živočichů včetně obojživelníků, zátoka slouží jako trdliště pro ryby. RP by měl zohlednit vliv připravované výstavby na tento unikátní kout přírody.
Odůvodnění připomínek
1) Je zcela nepřípustné řešit čistění odpadních vod lokality novou ČOV a vypouštění přečištěných vod do Lipna. Hotel Swing má vlastní malou čistírnu odpadních vod, která odvádí odpadní vodu mimo území využívané ke koupání na JZ cíp poloostrova, při její poruše nebo odstávce docházelo v minulosti k prudkému zhoršení kvality vody v okolí Radslavi. Chataři mají vlastní jímky, které nechávají pravidelně vyvážet do centrální ČOV v Černé v Pošumaví. Jakákoliv místní čistírna (které je v návrhu regulačního plánu označena jako dočasná, i když se s ní vzhledem k výše uvedeným skutečnostem počítá jako s finálním řešením) bude i při naplnění zákonných limitů pro vypouštění odpadních vod přinášet velké množství živin do vody v okolí Radslavy, a s tím bude spojen rapidní nárůst množství živin ve vodě, a tedy i množství vodního květu a sinic, bude zcela znemožněno koupání. Každoroční situace v okolí Frymburku a Lipna je odstrašujícím příkladem. Nesouhlasíme s vybudováním rekreačního komplexu s vlastní čistírnou. Znečištěná voda zároveň ohrozí při západním větru i koupání v chatové oblasti Jestřábí.
Nádrž Lipno v současnosti nesplňuje požadavky Rámcové směrnice o vodách (Water Framework Directive; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES) na kvalitu vody a vodního ekosystému (Hejzlar et al., 2016). Zcela zásadním problémem je nadměrný přísun živin do nádrže, jde zejména o zatížení fosforem. Na základě vědecké studie kolektivu autorů z Hydrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (Hejzlar et al., 2016), studující vývoj kvality vody v Lipně mezi lety 1991 a 2012, můžeme s jistotou konstatovat, že přísun fosforu do přehrady z odpadních vod v povodí Lipenské nádrže roztáčí vnitřní koloběh živin, na jejímž konci je rozvoj fytoplanktonu (řas a sinic). Ukazatel zatížení biomasou fytoplanktonu řadí vodní nádrž Lipno k eutrofním nádržím (podobně jako Slapy, Orlík, atd.). V rámci skupiny sinic měly významný podíl (ca 1/3 až ½) toxické rody. Multimetrický index fytoplanktonního společenstva pro hodnocení ekologického potenciálu odpovídal v období 2010-2012 kategorii „zničený ekologický potenciál“ (Hejzlar et al., 2013). I přes snížení vypouštění celkového fosforu z čistíren odpadních vod (ČOV) v důsledku omezení obsahu fosforu v pracích prostředcích (Vyhláška 139/2009 Sb.) a zvýšením účinnosti odstraňování fosforu srážením v ČOV, přísun fosforu do nádrže nadále zůstává nad hranicí schopnosti přehradního ekosystému tento fosfor účinně zadržovat bez vedlejších negativních eutrofizačních projevů. Nejnovější data (až do roku 2018, Obrázek 1) navíc ukazují, že kvalita vody se v přehradě kontinuálně zhoršuje. Od roku 2010 se snižuje průhlednost vody (z 2 m na 1,7 m), zvyšuje se množství chlorofylu (z 9 µg/l na 23 µg/l) a roste množství fosforu (z 27 µg/l na 36 µg/l). Jelikož pro eutrofizaci Lipna je zcela zásadní přísun fosforu v odpadních vodách, kontinuální zhoršování kvality vody je tedy s vysokou mírou jistoty důsledkem rozvoje zástavby a rekreačního využívání přehradní nádrže a jejího povodí. Alarmujícím důkazem o špatném stavu vod v Lipenské nádrži svědčí rozvoj sinic v podzimních měsících (Obrázek 2 a 3). Nejen že se kvalita vody v Lipně v posledních letech nelepší, ale i prognóza do budoucnosti není dobrá. Pokud bude probíhat výstavba v povodí Lipna, tak i nadále nádrž nebude splňovat požadavky Rámcové směrnice o vodách, její stav se bude zhoršovat, což povede k přímému porušení našich Evropských závazků v oblasti ochrany vod. Je nutno zdůraznit, že i sebelepší vyčištění odpadních vod v ČOV není zárukou snížení vstupu fosforu do nádrže. Již dnešní zatížení je nad přirozený limit přehradního ekosystému. Při stávající/plánované výstavbě a nárůstu rekreačního zatížení můžeme v budoucnu očekávat další degradaci kvality vody a tím i znehodnocení oblasti pro rekreační účely. Kdo by se chtěl dobrovolně koupat ve vodě plné toxických sinic?
Obrázek 1: Sledování eutrofizace nádrže Lipno v létech 1993 – 2018 – profil Frymburk. Čísla nad liniemi ukazují průměrné roční hodnoty (data HBU
AVČR České Budějovice)
Obrázek 2: Sinicový vodní květ v nádrži Lipno u Černé v Pošumaví, listopad 2020. Foto: Petr Znachor; www.fytoplankton.cz.
Obrázek 3: Neobvyklý pohled na vodní květ sinic v nádrži Lipno nedaleko Dolní Vltavice, říjen 2017. Foto: Petr Znachor; www.fytoplankton.cz.
Literatura:
Hejzlar J., Galindo F., Krolová M., Znachor P., Žaloudík J. (2013). Problematika jakosti vody a ekologického potenciálu nádrže Lipno v období 1991-2012. Studie pro Povodí Vltavy, státní podnik. Biologické centrum AVČR, v.v.i., České Budějovice, 40s. Hejzlar J., Znachor P., Sobolíková Z., Rohlík V. (2016). Vysoká eutrofizační účinnost fosforu z odpadních vod v nádrži Lipno. Vodní hospodářství 6, 9-14.
2) V místě není žádná jednotná vodovodní síť, každý objekt v chatové oblasti má svůj vlastní vrt. To nutí chataře šetřit vodou a v současné době jsou zdroje vody dostatečné. Náhlé navýšení spotřeby vody až o 100 m3/den ohrožuje zásoby vody pro současné chaty i hotel. Navíc v době schválení územního plánu nikdo nepočítal se současnou hydrologickou situací, kdy se vyskytují dlouhodobá období bez dostatku srážek a obce v okolí Lipna mají reálné problémy se zásobováním obyvatel pitnou vodou. Vybudování rekreačního centra bez napojení na veřejnou vodovodní síť ohrožuje vydatnost vodních zdrojů pro současné majitele chat.
3) Pro rekreační centrum podobného charakteru není pro lokalitu dostatečná dopravní dostupnost, i za současné situace je jednoproudá úzká komunikace jak z Bližné, tak z Jestřábí zcela nevyhovující, kdy v letním období se musí auta vyhýbat po louce a v zimním období je to zcela vyloučeno a často je nutné couvat i stovky metrů. Navýšení množství projíždějících aut o stovky denně je zcela nereálné. V zadání vycházející z územního plánu obce Černá v Pošumaví je uvedeno, že regulační plán bude řešit napojení území na stávající komunikaci, to je v RP řešeno zcela nedostatečně a povrchně a vzhledem k současným majetkovým a prostorovým podmínkám je rozšíření stávajících silnic zcela nereálné. Bez dvouproudové silnice není možné zajistit dostatečnou propustnost pro stovky aut denně a také vyhovět požadavkům na rozměr komunikací z hlediska hygieny a požární ochrany. Bez vybudování nové komunikace bude zejména provoz na komunikaci z Jestřábí pro stávající majitele nemovitostí zcela nepřijatelný.
4) Je zavrženíhodné, že investoři, aby zajistili možnost koupání pro hosty rekreačního centra, rovnou předpokládají, že vykoupí soukromé loděnice, nebo je snad chtějí vyvlastnit? Investoři zřejmě předpokládají, že budou na vlastníky vyvíjet nátlak, aby nemovitosti prodali. Samotným nátlakem bude
již to, že se u jejich loděnic bude snažit vykoupat několik stovek lidí, protože nebudou mít jinou možnost. Tento postup je zcela nepřijatelný. Turisté navíc vyžadují zábavu, to přinese tlak na nárůst vodních atrakcí a různých typů lodí atd. , v návrhu je záměr vybudování přístavu a pláže, to výrazně zvýší hluk a provoz na vodní hladině a tedy zhorší podmínky pro rekreaci stávajících obyvatel. Chatová osada Radslav byla založena jako rybářská osada brzy po napuštění nádrže Lipno. Postupně se rozrůstala o nové chaty, ale pořád si zachovává charakter chatové oblasti v klidném území zejména pro rekreaci pro rodiny a rybáře. Vybudování rozsáhlého rekreačního komplexu tento charakter zcela změní.
5) V lokalitě je plánováno veřejné osvětlení, což zvýší světelný smog v oblasti, který bude nepříjemný pro současné majitele chat, pozorování noční oblohy je v lokalitě nezatížené světelným smogem součástí rekreace. RP tento aspekt vůbec neřeší.
Koordinační výkres k 4. RP ve formátu PDF je zde.
© 2025 Spolek Chatařů Radslav, z.s.